Jak ale docílit, abychom netrpěli?
Je to vůbec možné? Je možné žít bez utrpení a tělesné či duševní bolesti? Trpíme přece všichni a málokdo z nás zná člověka, který by žil v naprosté pohodě a harmonii, člověka, který by netrpěl ani fyzicky, ani duševně.
A přece, každý z nás může docílit stavu, kdy svou bolest může brát jako poučení. Takovýto člověk potom netrpí. Každá bolest je s vděkem přijata.
Není to příliš abstraktní? Týká se to opravdu nás? Pojďme se podívat na příklady z praktického života, jak nalézt cestu k poznání reality života a jak v běžném životě lépe žít a méně trpět.
Každý z nás je omezen naší vnitřní svobodou, která omezuje náš výhled k poznání reality. Proto jako první krok na cestě k této realitě bychom se měli podívat, jak docílit vnitřní harmonie, vnitřní nezávislosti a svobody. Tyto kroky souvisí přímo s chápáním našeho vlastního ega, i když jsou velice jednoduché, jejich realizace je často velmi náročná a bolestná.
Jak docílit vnitřní harmonie, vnitřní nezávislosti a svobody
Uveďme si příklad dvou sousedů, kteří bydlí ve dvojdomku. Oba sousedé jsou přátelé, ale každý je jiný. Každý z nich je jinak omezen a svou vnitřní svobodu si každý upravil podle svého chápání negativního principu.
Vnitřní svoboda každého člověka komunikuje s vlastněním hodnot v obou realitách. Neboli – vlastnění hodnot ve fyzickém světě a zároveň vlastnění hodnot v nehmotné – duchovní realitě. Každý z nás, aniž bychom o tom věděli, hledá pevné body vlastnictví v obou těchto reálných světech. Čím více toho vlastníme – tím více se také vzdalujeme od reality života. Navíc se pohybujeme ve světě, který je protkán energiemi. Dva nejsilnější zdroje energií, tedy naše Země a Absolutno – nebesa, do nás neustále „hustí“ své informace, které každý z nás čte po svém. My všichni tyto energie přijímáme a na základě našeho pochopení je zpracováváme.
Náš první soused chápe lépe energie Země, které mu sdělují, aby se dobře postaral o svůj fyzický život. Tento člověk se obklopuje hromadou věcí, vlastní dokonce několik televizorů, dvě auta, nejmodernější techniku a jeho život je naplněn sháněním se po nových a nových věcech. Svůj majetek neustále zvelebuje a fyzické věci jsou smyslem jeho života. Tento soused zatím nechce chápat Nebeské energie, protože jeho cesta vývoje probíhá zatím pouze přes chápání Zemských informací a nehodlá sladit oba energetické proudy do harmonie. Tento člověk propadl majetku a jeho pocit vlastnění ve fyzickém světě mu zastiňuje výhled do reality a jeho vlastní ego mu nekompromisně bere vnitřní svobodu.
Druhý soused, který bydlí v našem dvojdomku, je naopak více napojen na Nebeské energie a už ho neláká vlastnit hromady věcí či majetku. V minulých životech si ale prošel podobným vývojem jako jeho soused a pochopil, že nezdravé vlastnictví ve fyzickém světě, tedy majetků a věcí, omezuje vnitřní svobodu a reálný pohled na život.
Tento soused žije skromně a je velice otevřen duchovnímu životu. Nalezl dokonce svou víru. Věří v Nejvyšší bytost, kterou si ale také přivlastňuje. Věří, že tato Nejvyšší nehmotná bytost patří jenom jemu a skupině lidí, kteří věří stejně usilovně jako on sám. S opovržením sleduje svého souseda, jak nakupuje novou elektroniku a jak vydělává stále více a více peněz. Ve věcech víry je totiž nekompromisní a věří, že pouze on bude spasen a po smrti bude za svou víru po právu odměněn. Tento člověk dodržuje rituály a zásady víry, kterým však sám nerozumí a ani se nezajímá o jejich smysl. Slepě věří a vlastní svou víru. Takto se náš druhý soused také zbavil své vnitřní svobody a jeho pohled na reálný život je zcela zkreslen.
Ego u obou sousedů pracuje velice efektivně, a i když bydlí ve společném dvojdomku, každý z nich si myslí, že vlastní pravdu a realita je na jeho straně.
Tito sousedé si mohou vyměňovat veliké množství negativních myšlenek a jeden o druhém si myslí to samé: Soused je blbec! Co jim tedy provedeme? Jakou zkoušku jim připravíme? Samozřejmě, že jim ukážeme jejich vnitřní nesvobodu a oběma připravíme pořádné překvapení.
Ve sklepě domu dojde ke zkratům elektroinstalace. Jiskry zapříčiní požár a ve sklepeních dvojdomku dojde k výbuchu plynového kotle. Oba sousedi jsou v práci a nic netuší. Jejich dvojdomek však hoří a ani hasiči nedokážou zastavit burácející živel. Během několika hodin se z krásného dvojdomku stává hromada popele. Oba naši sousedé přichází ve stejnou dobu ke svému domovu a vidí, jak na jejich ulici vládne chaos a hasiči uklízí hadice. Všude jsou spousty zvědavců a naši sousedé zatím nic netuší. Prodírají se davem a oba se ve stejném momentě z davu vymaňují.
Teď stojí oba před hromadou doutnajících trosek a jsou konfrontováni s nastalou realitou. Jejich dvojdomek shořel!
Podívejme se, jak tuto realitu vidí první soused, který je po celý život tolik závislý na svém majetku, na svých věcech.
Když uvidí hromadu doutnajícího popele, tak nešťastně vyvalí oči. Ty se mu lesknou a vysoké emoce, které teď jeho vědomí vytváří, vstřebávají slzy tekoucí potokem. V jeho vědomí dochází k enormní tvorbě energií a tento generátor jede na sto procent. Ego tohoto člověka teď vytvořilo znamenitou nabídku: „Vidíš, toto je realita! Právě jsi přišel o celý svůj majetek, o celý svůj svět!“ Náš člověk reaguje tvorbou celého spektra negativních neboli destruktivních energií. Odhazuje svůj kufřík, který nosí do práce, kleká na zem a hlasitě brečí. Chce se rozběhnout k doutnajícím troskám a zachránit, co se zachránit stejně už nedá. Hasiči ho pevně drží. On začíná vykřikovat a svůj hněv otáčí k přihlížejícímu davu. Křičí na lidi, ať nečumí, ať vypadnou! Nedokáže se smířit s tím, že sousedé z ulice vidí jeho životní prohru.
Tento člověk se energeticky právě „složil“ a nebýt toho, že mu zdravotník píchnul uklidňující injekci, tak by mohlo dojít až k sebezničujícímu programu – k infarktu. Soused je převezen na psychiatrii a i tam se snaží vehementně ukončit svůj život, dokonce se pokouší o sebevraždu. Tento soused postavil celé své chápání fyzické reality pouze na vlastnictví svého majetku. Jeho ego přeložilo toky Zemských energií do roviny, která vedla pouze sobeckým pochopením.
Náš soused se uzavřel do své vnitřní nesvobody a existenci reality podmínil vlastněním majetku. Ale i toto je zkouška a prověrka, která ho přivede na cestu pozitivního pochopení. My všichni jsme prošli anebo procházíme podobnými zkouškami a právě vytvoření chyb a nepochopení zemských energií nás může přivést do stejné situace chápání reality jako tohoto člověka.
Ale co náš druhý soused?
Ten přece není závislý na majetku a jeho závislost se ubírá pouze duchovním směrem. Také se právě prodral zástupem zvědavců a také právě hledí tváří do reality, která říká, že mu shořel dům. Tento člověk kroutí hlavou, ale není v šoku. Pozorně si prohlíží doutnající popel a váží slova, která pronáší k celému davu: „Chtěl tomu tak náš Pán a já jeho rozhodnutí přijímám! On se o mě postará a moc dobře ví, proč podpálil můj dům!“ Dav lidí s odporem poslouchá tato povýšená slova a jeden z hasičů s výsměchem dodává, že jeho pán domy nepodpaluje!
Náš druhý soused se teď nezajímá vůbec o majetek, který mu právě shořel, ale vrhá se na „rouhajícího“ se hasiče, který se dotkl jeho Nejvyšší bytosti, jeho posvátné víry, kterou vlastní. Nastává mela a ostrá výměna slov. Náš soused poučuje celý dav. Vykřikuje, aby se všichni otočili k jeho Pánu, na tu pravou víru, nebo jinak budou zatraceni a shoří v pekelných plamenech. Zdravotník, který právě píchnul uklidňující injekci prvnímu sousedovi, nabírá znova chemickou emulzi a píchá tuto uklidňující látku i sousedovi druhému.
Oba jsou stejnou sanitkou odváženi do stejné psychiatrické léčebny. Oba dva totiž ztratili svou vnitřní svobodu, a tím následně i reálný pohled na svět a život kolem sebe. Dobrovolně a svobodně se takto dostali do slepé uličky, z které se můžou dostat ven jenom svým vlastním přičiněním.
Jak tedy nalézt opravdovou vnitřní svobodu, která nám umožní poznat realitu života?
Na našem příkladu jsme viděli, jak oba sousedé šlápli někam vedle a jak se oba na hony vzdálili od reality běžného života. Můžeme se podívat kolem sebe a v symbolice nalézt odpověď.
Podívejme se na přírodu, třeba na les, který žije ve vnitřní rovnováze a harmonii. Každá bytost se zde množí a udržuje rovnovážný stav. Bere si jenom tolik potravy, co skutečně potřebuje a stav harmonie, který tady vidíme, symbolizuje i cestu, která umožní poznat realitu života. Oba naši sousedé totiž zásadním způsobem porušili rovnováhu své vnitřní svobody a stali se otroky svého vlastnictví. První se stal otrokem věcí, druhý otrokem víry. První nepochopil poslání Zemských energií, a druhý nepochopil poslání nebeských energií. Ani jeden z nich nenalezl rovnováhu mezi zemskými a nebeskými energiemi. Jak tedy pochopit vnitřní svobodu?
Jak se zbavit vlastnictví hmotných či nehmotných statků? To máme opustit náš dům? Máme rozdat všechny věci a jít bydlet s holým zadkem pod most? Tam nalezneme svobodu? Nikdo ale tady neříká, aby se se člověk zbavil svého majetku či obydlí! Bylo by totiž snadné a velice egoistické, kdyby člověk rozdal veškerý svůj majetek jenom proto, aby všem ukázal, že na vlastnictví není závislý ve sféře fyzického světa.
Mnohem těžší je dům a majetek vlastnit a přitom nebýt na těchto věcech závislý. Chápat čas a být vděčný za možnost tohoto „pronájmu“. Brát svůj majetek jako dar, který smíme užívat, ale nefixovat se na něho a nestavět na něm svou existenci. Na cestě k tomuto pochopení nám může vydatně pomáhat logika, která zcela jasně seřadí reality a poví nám, že po smrti a do hrobu si náš dům nebo auto odnést nemůžeme, a proto bychom neměli už za svého života dávat těmto pomíjivým veličinám větší váhu než váhu užitku a služby po dobu našeho života. Vypořádáme li se s věcmi a majetkem, následně začínáme chápat Zemské energie, jsme tedy o krůček blíže k vnitřní svobodě a reálnějšímu pohledu na život. Když už zvládneme tento krok, čeká nás mnohem větší „fuška“.
Bez věcí a majetku dokáže člověk přežít, protože jeho tělo je de facto závislé pouze na příjmu potravin a tekutin. Ale bez víry nedokáže žít nikdo!
Někdo věří hmotě a je materialistou, jiný zase věří svému Pánu, kterého sice nikdy neviděl, nechápe ho, ale pevně věří, že jenom tento Pán je ten pravý a že ostatní víry jsou slepé, a tudíž hodny zatracení. Někdo zase věří pouze vědě, jiný zase své politické straně, či v peníze, dokonce může žít ve víře v jídlo. Jak vidíme, bez víry se žít nedá.
Jsou to nebeské energie, které předávají našemu vědomí tyto informace, abychom hledali příčiny své existence, abychom se aktivně zajímali o náš vývoj, abychom aktivně tvořili myšlenky a hledali orientaci v tvorbě dvou energií: pozitivní a negativní. Jak ale vykročit tím správným směrem, ve kterém můžeme nalézt opravdovou víru? Víru, která není závislá na vlastnictví. Jak se vyhnout vlastnictví slepé víry a pravdy, jak se nestát oním sousedem, který zblbnul a jeho vlastní ego promlouvalo jménem Pána, který všechny bezvěrce zatratil?
Přitom to nebyla ona Nejvyšší bytost, ale pouze náš soused, který chtěl všechny zatratit a mstít se za to, že ostatní nesdílí jeho víru. Dostáváme se tedy k problematice, o které už byly napsány vagony knih a kterou můžeme pochopit pouze sami v sobě a každý sám. Neexistuje tedy univerzální návod, který platí pro všechny, protože každá bytost je individuální a má za sebou svůj vlastní dlouhý vývoj chápání.
Podívejme se, jak nalézt vyváženost mezi Zemskými a nebeskými energiemi a jak nalézt zdravou míru naší víry
Mezi naším věděním a chápáním je dlouhá cesta. Opravdová víra by se dala nazvat jako uskutečněné pochopení. Pokud nalezneme jistotu v nejistotě, tak v tomto momentě se stáváme nezávislými. Nalézáme vnitřní svobodu a naše oči se teprve teď otevírají reálnému vidění světa.
Tento stav je ze začátku velikým balancem. Je to pěkná fuška udržet se na ostré hraně a kráčet vpřed našemu vývoji. Ono to bolí a každý z nás se u toho pěkně zapotí. Toto udržování rovnováhy ale stojí za to a my vidíme takto lépe i naše vlastní ego, které se ale o to usilovněji snaží hledat v našem chápání díry. Těch je postupně čím dál méně a my aktivně chápeme principy ega a víme, proč netvořit negativní energie v celkovém měřítku všech bytostí. Tato cesta na ostré hraně je sice velmi nepříjemná, ale na straně druhé velmi rychlá.
Pouze ve spojení Zemských a nebeských energií, pouze propojením těchto informačních kanálů se můžeme dobrat k vnitřní svobodě. Dalo by se říci, že člověk pak stojí pevně nohama na zemi a stejně tak pevně má v rukou duchovní rozměr a vývoj života pozitivním směrem.
Použito z knihy: CESTA K ABSOLUTNU, jejímž autorem je Marcel Vanek
