Na toto téma bylo již napsáno zajisté spousta knih a odborných článků, ale přesto je patrné, že lidé obecně dostanou strach o své zdraví, teprve když nastane nějaký zdravotní problém, a tyto velmi užitečné studie zůstávají často ladem.

Zkusím se připojit k houfu nadšenců propagujících zdravý životní styl, byť bych tím měla oslovit pouze jediného člověka. Pevně však věřím, že se jich najde víc.

V dnešní moderní době je naprosto zdravý člověk téměř výjimkou. Již od dětství nás trápí různé typy alergií, které způsobují zvýšenou nemocnost dětí. Stále nadužívaná antibiotika snižují výkonnost našeho imunitního systému a tělo tak ztrácí svoji přirozenou obranyschopnost. Za mnohé může stále více znečištěné životní prostředí, ale také nevhodná strava a špatné životní návyky. Životní prostředí si můžeme těžko vybrat, a proto bychom pro zachování našeho zdraví měli volit alespoň něco pozitivního, co změnit můžeme, a to je právě správná výživa a správný životní styl.

Většina nemocných lidí je postižena tzv. civilizačními chorobami. Některé z těchto nemocí vznikají ze zvýšeného příjmu potravy, tedy z přejídání a z nedostatku pohybu. Patří sem například riziko zvýšeného cholesterolu, který tím, že ucpává cévy, zvyšuje možnost vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Dále nejčastější druh cukrovky, která nemocného ohrožuje zhoršením zraku, trombózami, bércovými vředy, které mohou vést až k amputacím. Dále také vysoký tlak, rakovina tlustého střeva a samozřejmě obezita, která klade zvýšenou hmotností člověka nápor na klouby, páteř a v neposlední řadě i na srdce.

Ve světovém měřítku je podle statistiky stejný počet hladovějících či podvyživených lidí, jako je obézních. Nejvíce obézních lidí je v USA, Indonésii a v Evropě v Anglii, NSR, ale i v ČR. Nemoci z toho plynoucí stojí vyspělé ekonomiky velké množství peněz. Tyto peníze by mohly být vynaloženy lépe, kdyby každý z nás začal u sebe, chce to jen určitou sebekázeň.

  • Ve zkratce je potřeba jíst častěji a méně jak na množství potravy, tak na energetickou vydatnost jídla, samozřejmě s ohledem na vydané kalorie. Člověk, který má sedavé zaměstnání, by měl jíst méně kalorickou stravu, než ten, který má zaměstnání fyzicky náročné.
  • Upřednostněním kvality nad kvantitou získáme za stejné peníze zdravější složení potravy, ve které by neměla chybět zelenina, ovoce, cereálie, bílkoviny v podobě nízkotučných mléčných výrobků nebo libového masa.
  • Příkrmy (brambory, knedlíky, těstoviny, rýže) bychom měli konzumovat v polovičním množství, než jsme zvyklí.

  • Sladké by mělo být za odměnu a jen výjimečně.

  • Opakovaně se upozorňuje na nedostatek přijímaných tekutin, mělo by jich být kolem 3 litrů na den, což je velmi důležité, jak pro ledviny, tak pro trávicí systém, ale také z hlediska očisty těla od škodlivin.

  • Když přidáme ještě více pohybu formou rychlé chůze, chozením do schodů, či cíleně formou cykloturistiky, plavání, či prostě cvičením, budeme se cítit za nějaký ten měsíc lépe, pravděpodobně si i prodloužíme život a zlepšíme jeho kvalitu.

Napsala Jarmila Tomášková