Víra či nevíra

Víra či nevíra

Zdá se, že slovo víra je značně obecné. Nejčastěji je však chápáno jako víra v Boha, čili v náboženském smyslu. Bohužel v tomto smyslu bylo mnohokrát zneužito k výbojným válkám, které s vírou či náboženstvím měly pramálo společného.

Fanatismus, který se dá ve jménu víry vyvolat, je až zarážející. Příkladem mohou být křižácké války, při kterých bylo ve středověku zabito mnoho lidí, nesčetné bratrovražedné války v Anglii – katolíci versus protestanti, ale i války novodobé – Židů či katolíků proti Muslimům.

I když nejsem nijak velkým znalcem různých náboženství, mám za to, že ani jedno otevřeně nedovoluje zabíjení, byť ve jménu nějaké „svaté myšlenky“, ba naopak by mělo povznášet a pomáhat v žití.

Víra – ať už v Boha či řád či v sílu sama sebe – dává člověku pocit jakési jistoty a bezpečí a pomáhá mu lépe překonávat různá úskalí života.

Myslím, že víra, a teď myslím tu náboženskou, z nás nedělá lepší lidi – je jen na nás, které myšlenky si vezmeme za své a jací opravdu budeme. Znám spousty lidí bez vyznání, kteří se chovají a jednají mnohem lépe, než právě lidé věřící. Že by tito věřící lidé spoléhali příliš na sílu zpovědi a odpuštění a uvažovali ve smyslu „Vždyť se nic neděje, v neděli se zase vyzpovídám a bude vše v pořádku“?! „Budu zase bezúhonný a můžu zlobit dál“?! A přece by to měli být právě oni, kdo by měli jít příkladem. Pokud znám dogmata křesťanské víry, neměli by právě oni pomáhat druhým a nebýt jen zahleděni do sebe, nezávidět, či nehromadit majetek?

Osobně si myslím, že jestli chodím do kostela a držím půst ve správné dny není zdaleka tak důležité, jako projevy lásky k bližním, tedy lidem okolo, a nejen k lidem, ale ke všemu živému či neživému. Také laskavost, soucit a pochopení a pomocná ruka podaná v pravý okamžik.

To vše naplňuje náš život tím správným smyslem, dokazuje naši kvalitu a umožňuje nám být vyrovnáni nejen s životem, ale i se smrtí, ve smyslu žil jsem poctivý a spravedlivý život, snažil jsem se být užitečný ostatním, a tak jsem nežil nadarmo.

Je pro naše vědomí a svědomí léčivé být tu pro druhé a nebýt jen zahleděný do sebe a svých problémů. Být užitečný nejen za cenu peněz, ale i nezištně, je něco, co se dnes moc nenosí, proto je spousta lidí vnitřně nespokojených, i když mají pohádkové vily, auta, bazény.

Jsou to pouhé věci, kterým sloužíme, novodobé modly. A čím více toho vlastníme, tím větší máme starosti a strach, aby nás někdo neobral, či nám někdo moc nezáviděl, což jsou negativní emoce, které lidem příliš nesvědčí. Málokterý úspěšný a tedy velmi bohatý člověk je opravdu šťastný, častěji má deprese a utíká se k drogám, alkoholu, neví, jestli ho přátelé mají rádi pro něj samotného nebo jen pro jeho peníze.

Žijte tedy svůj život i pro druhé, pro jejich radost a plně si vychutnávejte vše příjemné, co vás potká. Vzpomínky na krásné věci vám upevní psychiku a pomohou vám při zdolávání životních překážek.

Napsala Jarmila Tomášková

2019-01-16T10:31:48+00:00Prosinec 2017|Transformace|

About the Author:

Metodě Feng Shui se profesně věnuji od r. 2005. Zaměřuji se na prostor, osobní, duchovní a tělesný rozvoj člověka. Provádím komplexní diagnostiku obytných prostor, pomáhám lidem řešit těžké životní situace a firmám najít klíč k úspěchu. Díky vlastní hluboké transformaci, studiu posvátných nauk, pochopení souvislostí, následně osobní a tělesné proměně jsem specialistkou na uzdravení čehokoliv, co ve Vašem životě narušuje harmonii a radost. Těším se na setkání s Vámi. Iva Matyášová - maminka tří dětí, poradkyně a lektorka Feng Shui, spisovatelka, terapeutka, šamanka.
Změna hesla
Prosím zadejte svůj email. Nové heslo obdržíte emailem.