Setkal se s tím snad každý. Kosmické energie, aura, bioenergie, černá, bílá nebo také pozitivní i negativní energie. V našem okolí existuje několik míst, kde se nikdo nechce dlouho zdržovat, kde je znervózňující ticho, některá zvířata se těmto místům vyhýbají, nedaří se tam různým rostlinám i stromům.
Jsou to většinou úseky u vody, tam, kde tečou podzemní prameny, částečné a nebo i vysušené bažiny, močály, a to jak v lese, tak na volném prostranství.
Nebo kdo z nás neslyšel o prokletých domech, kde se nedaří vztahům, či obyvatelé tam vždy onemocní nebo je potká jiná nehoda.
Obce, které se nacházejí na žulovém masivu, jehož puklinami protéká spodní voda, se díky této hornině nacházejí v pásmu s vysokým výskytem radioaktivního plynu radonu. Plynu, který sám o sobě nebezpečný není, ale nebezpečné jsou jeho dceřiné produkty – izotopy.
Plyn je bez barvy a zápachu, ale když se nám nahromadí v domě nad únosnou mez, může nám po čase hrozit rakovina plic či leukémie. Dostává se nám do bytu z podloží netěsnostmi ve stavební konstrukci nebo vodou. Při stavění nového domu se uplatňují protiradonová opatření, u starších domů jsou tato opatření velmi nákladná a jediná obrana, která je rychlá a moc nestojí, je dostatečně a často větrat.
Již před 4000 lety se Číňané zmiňovali o tzv. Dračích žilách, nad kterými by si jen blázen postavil dům. Něco podobného znali i staří Egypťané a Římané.
Lidé byli v minulosti z důvodu přežití více svázáni s přírodou a všímali si jevů, které my dnes odmítáme a stavíme se k nim skepticky, hlavně proto, že si je neumíme nebo nechceme připustit a spoléháme už jen na techniku a vědu.
Dříve se stavebníci a nejen oni spoléhali na proutkaře. Proutkařství je nejstarší metoda nalézání negativních zón, ale i vody či rud. Podle dochovaných maleb v jeskyních je tato lidská dovednost stará více než 8000 let. V minulosti se některá města stavěla v určitých osách, jako kdyby se stavitelé něčemu vyhýbali. Hlavně církevní stavby byly stavěny na místech přesně vybraných. Podle čeho byla tato místa našimi předky tak pečlivě vybírána a proč?
Dům pro obývání se postavil tam, kam si lehala kráva, a když dům stál, tak si majitel umístil postel pouze tam, kam si lehal pes. Římané byli ještě důkladnější. Chtěli-li si postavit někde domy, nechali na tomto místě několik týdnů pást ovce a když ovce zabili, zkoumali jejich vnitřnosti.
Dnes by postup s krávou, ovcí a březovým proutkem v územním plánování neobstál. Staví se hlavně tam, kde je příjezdová komunikace, dostupné inženýrské sítě, obchod, restaurace atd. Ještě v nedávné době se na mnoha místech u nás stavělo všude tam, kde to jen šlo. Pokud bylo mokro, položily se drenáže, štěrk, beton, ipa a asfalt. Jestli byla či je na pozemku úrodná půda, většinou nikoho nezajímá.
Až čas ukáže, jestli to bylo či nebylo rozumné a jestli není chyba, že jsme se rozhodli brát postupy předků na lehkou váhu. Bylo by troufalé tvrdit, že se řídili jen pověrami. Ať se nám to líbí nebo ne, zůstalo tu z minulosti ještě velké množství záhad, nad kterými si vědci z celého světa ještě stále lámou hlavy a předhánějí se navzájem s vyvracením či potvrzováním svých hypotéz. A dnes už i z vědeckých kruhů zaznívá pár hlasů, že dávná minulost byla o dost jiná, než jsme se učili za školní zdí. Např. ten, kdo četl Bibli a četl ji mezi řádky, se dočetl o mnoha podivnostech, které naznačují, že lidé měli více vědomostí a znali mnohem více, než se dnes domníváme.
Když vezmeme například v potaz, že na Dračích žilách něco bude, dostaneme se k tomu, čemu se dnes říká geopatogenní zóny (Geo=zemský, pathos=utrpení), nebo také rezonanční pole (GPZ), které mají negativní vliv na člověka, zvířata a rostliny. Jsou to zóny menšího nebo většího rozsahu a hlavně v místech jejich křížení se dá hovořit o silném negativním působení.
Vyskytují se v místech tektonických poruch, zlomů podloží, puklin, dutin, tam, kde se stýkají různé horniny, které jako kolektory umožňují proudění spodní vody, radioaktivní radonové záření apod. Podařilo se prokázat, že se nad těmito zónami nacházejí větší koncentrace těžkých kovů a vyšší hladiny radonových emisí. V některých místech dochází i ke ztrátě rádiového či TV signálu a různým elektromagnetickým anomáliím.
Na působení GPZ jsou hlavně citlivé malé děti. V takovýchto prostorech si odmítají hrát, vyhýbají se jim nebo se do nich bojí vstupovat. Pokud mají v takové zóně postýlku, neklidně spí, cestují v postýlce, potí se a dělají vše proto, aby se z ní rychle dostaly pryč. Jsou i případy, kdy usnou jen namačkaní v rohu.
Nejsilnější GPZ bývá mezi půlnocí a třetí hodinou ranní.
Hodně citlivá na GPZ jsou i zvířata. Mimo krav jsou to i koně a prasata. Snad nejcitlivější ze všech zvířat jsou psi. Tato pásma naopak vyhledávají kočky, hadi, sovy, včely, mravenci, štíři, pavouci a někteří další z říše hmyzu.
Z flóry se v místech GPZ nedaří listnatým stromům, hlavně ovocným. Z pokojových stromů je to ibišek, azalka, begonie a fíkus. Naopak GPZ dělá dobře jmelí, voskovce a tchýninu jazyku.
Nejvíce je člověk ovlivňován GPZ v momentě, kdy spí. Mít tedy postel na takto nevhodném místě je záruka neklidného spánku, nočních můr, pocitů stálého chladu, bolesti zad apod. Hovoří se i o stálé únavě, nemocech ohrožujících na životě jako rakovina, poruchy krvetvorby atd. U někoho se naopak objevují psychické problémy, děsy, pocity ohrožení, strach zůstávat sám v domě, stres, deprese atd.
Jsou lidé, kteří se po přestěhování cítí lépe, ale i hůře, než v minulém bydlišti. Totéž platí o umístění postele. V některých případech se GPZ dají odstínit jen velmi těžko (záleží na rozsahu). Zde doporučujeme přestěhování postele, pracovní místnosti či ložnice nebo úplné přestěhování. Většinou však lze GPZ blokovat přírodně nebo technicky.
Naučme se tedy více dbát na pocity a ještě nezakrněné instinkty, které se nám při různých situacích snaží něco sdělit. Neměli bychom se pouze spoléhat na techniku či rozum, který má většina z nás silně ovlivněn společenskými normami, materialistickým pojetím světa a tím, co nás učili ve školních lavicích. Nechceme vypadat hloupě, když cítíme něco, co ostatní nevnímají, a tak zavíráme oči.
Naše tělo vychází z přírodního prostředí, do kterého patří, a skládá se z materiálů opětně pocházejících z přírody. Někde uvnitř známe všichni přírodní zákony dokonale, stačí se jen zastavit, zklidnit a pomocí vlastního úsilí najít ten ukrytý poklad ve svém nitru.